4.: Koupě domu
28. 11. 2009
Další dny probíhali… jednotvárně. Naruto se denně musel alespoň desetkrát zastavit, aby někomu ukázal svůj snubní prsten. Ze začátku se sice divil, proč za ním choděj všechny ty neznámé holky, ale hned během prvního dne se naučil hned po jeho oslovení zvednout ruku s prstenem.
Dva dny po jejich večeři se spolu s Kazumi na jejich trénink přihrnula i Sakura.
„Ty jeden homosexuální imbecile!“ řvala na Naruta už z dálky. Naruto zapřemýšlel, jestli se nemá otočit a zdrhnout, ale než stačil něco takovýho udělat, na tváři mu přistála taková facka, že se trochu proletěl. „To si jako myslíš, že když seš se Sasuke-kun zasnoubený, můžeš si s ním jenom tak chodit na večeři?“ Naruto se na ní nechápavě díval.
„No, čistě teoreticky, na to mám větší právo než ostatní lidi z Konohy mimo jeho rodinu, ne?“ ale jakmile to dořekl, litoval toho. Sakuřina tvář potemněla. A on, už zcela automaticky, zvedl ruku s prstenem tak, aby měla na prsten dobrej výhled. Sakura ihned změkla.
„Jů, já věděla, že má Sasuke-kun dobrý vkus!“ začala si ho ihned prohlížet ze všech stran. „A červená je barva lásky! Ach, jak romantické!“ Naruto se na ní jenom překvapeně koukal.
„Ehm, ehm,“ přerušil Sakuřino nadšené brebentění Jiraiya. „Omlouvám se, že rušim, ale pokud vim, jsme tady kvůli tréninku. Teda, alespoň část z nás,“ dlouze se zadíval na Sakuru. Ta jenom kývla a odkráčela. Jiraiya se pak s mírným úsměvem zadíval na Naruta. „Tak tys byl s Uchihou na večeři, jo?“ Naruto si zhluboka povzdechl.
„Byli jsme předevčírem na večeři v Konoha´s luxory, dali jsme si sushi a povídali si o všem možným, abychom o sobě aspoň něco věděli. Stačí, nebo chcete vědět číslo jeho bot?“
„A ty to číslo víš?“
„Ne!“
A tak šli další dny. Když se vrátila Sayu domů, Naruto už odmítal vůbec chodit z domu. A tak se prohlásil za nemocného, aby nemusel nikam chodit. Ovšem to trochu pozapomněl, že kmotra jeho sestry je nejvyhlášenější medik-ninja a k tomu ještě ženská, která nemá nic proti drbům.
„Tak, Naruto, copak s tebou je?“ přišla den na to k němu do pokoje. Naruto jenom v duchu zaúpěl. Tsunade však za sebou zavřela dveře, věci si položila na stůl a sedla si na židli. „Ukaž prsten!“ vypálila hned na to. Naruto jenom protočil oči, ale ruku zvednul. „Hmmm, vydim, že Uchihovci opravdu mají vkus,“ prohlásil po dlouhém zkoumání. „Tak, na jak dlouho ti mám napsat omluvu?“
„Dva týdny?“ zkusil to Naruto.
„Tři dny,“ namítla Tsunade rázně.
„Hej, to ne! Tak aspoň na deset dní!“
„Týden a víc to navyšovat nehodlám.“
„OK, týden bude muset stačit.“
Týden mu uběhl jako voda. Nikde žádné pomatené holky, které by po něm chtěly ukázat prsten, Minato věčně v kanceláři, Sayu někde v trapu a Kushina ho nechávala v klidu. Kdyby se mu do hlavy pořád nevtírala ta svatba, mohl se mít jako v nebi.
Hned ten den, na který už neměl omluvu, za ním přišel Minato.
„Tak, Naruto. Jelikož už jsi zdravej,“ hodil po něm vědoucí pohled, „domluvili jsme se s Fugakem, že dneska půjdeme koupit ten dům,“ Naruto se zamračil.
„Kdo všechno půjde?“
„Kushina, protože ta ví, kde je, Fugaku a já, protože my to zaplatíme, ty a Sasuke, protože vy v tom budete bydlet, a Sayu a Mikoto, protože ty nemaj co jiného na práci.“
„To je milé.“
Všichni se sešli krátce po poledni a vydali se pod vedením Kushiny k onomu domu. To ovšem nepočítali s tím, že po pár krocích na ně bude čekat nemilé překvapení.
„Sasuke-kuuuun!“ skočilo mu kolem krku jisté růžovlasé stvoření. Sasuke jenom zavřel oči a snažil se uklidnit pravidelným a hlubokým dýcháním.
„Sakuro. Slez. Ze. Mě,“ odsekával Sasuke se stále zavřenýma očima.
„Ale Sasuke-kun. Tvé rodině jistě nebude vadit, když si místo toho homosexuálního exota vezmeš mě, když to bude z čisté lásky. A budeme mít krásný, zdravý a silný děti a-“
„O čem to mluvíte?“ zahromoval Fugaku a jedním rázným pohybem Sakuru sundal ze Sasukeho.
„No přece o mé a Sasukeho lásce,“ řekla mu Sakura s úsměvem naprosto ignorujíc Sasukeho zhrozený výraz. Fugaku se na ní zamračil.
„Sasuke?“
„Snad nepočítáš s tím, že ti to vysvětlím? Absolutně nevim, o čem to ta holka mluví!“ začal se okamžitě bránit nejmladší Uchiha. „Už dávno jí měli převést do blázince stejně, jako to udělali tý holce, co můj fanklub vedla minule,“ Sayu měla co dělat, aby se při tý scéně nerozesmála. Naruto se Sasukem měli útrpný výrazy, Fugaku se mračil a Minato vypadal zmateně. Kushina s Mikoto se bavily opodál.
„No dobrá,“ Fugaku vzal pevně Sakuru za předloktí a rozešel se s ní někam, neznámo kam. „Přijdu za vámi později,“ a tak skupinka, ochuzená o jednoho člena, pokračovala dál.
„Teeedy,“ vydechli Naruto i Sayu, když se zastavili před jedním z domů. „Vypadá… velce,“ poznamenala Sayu.
„Vy asi budete ta skupina, která kvůli návštěvě volala včera, že?“ přistoupila k nim mile vyhlížející paní s černými vlasy a oříškově hnědýma očima. „Tak pojďte dál. Dům je plně vybaven, ovšem kdybyste chtěli udělat nějaký změny, není problém,“ v tu chvíli vešli do hlavních dveří. „Je zde zařízená kuchyň,“ ukázala na první dveře vlevo, „pokoje pro hosty, s vlastním záchodem a koupelnou,“ druhé dveře vlevo, „knihovna,“ první dveře vpravo, „obývák,“ druhé dveře vpravo, „a v patře je ložnice, dva dětské pokoje a koupelna se záchodem,“ ukázala na schody, které se nacházely naproti hlavním dveřím. „Nechám vás tady teď samotné, pokud vám to nebude vadit. Asi za čtvrt hodiny příjdu kdybyste měli nějaké dotazy,“ usmála se na ně a byla ta-tam.
„Pěkně zařízená knihovna,“ ozval se Minato z již zmiňované místnosti. „S pěknou sbírkou knih,“ bylo tam opravdu dost regálů a zastrčený v koutě se nacházel malý stůl s dvěma židlema.
„Hezky zařízená kuchyň,“ tentokrát se ozvala Mikoto. „Jednoduše a přehledně.“
„Je tu hezký obývák,“ tentokrát to byla Kushina. „Sem si teda asi budete chtít pořídit novější vybavení, ale je to tu hezký,“ Naruto mezitím vešel do pokoje pro hosty. Jednoduše zařízený, s malou televizí a jednou velkou manželskou postelí. Strčil hlavu i do koupelny, kde byl jenom sprchový kout a umyvadlo.
Sasuke mezitím vystoupal do patra. Otevřel dveře vpravo a ocitl se v jednoduše zařízený ložnice. Oboje dveře nalevo vedly do jednoduše zařízených pokojů pro děti a dveře naproti schodům do koupelny. Koupelna byla celkem prostorná, s pračkou, umyvadlem, sprchovým koutem a velkou vanou, kam se pohodlně vlezou dva. Koupelna měla vlez nejen z chodby, ale i samostatně z ložnice. Důmyslný.
Všem se dům celkem líbil. Dohodli se, že místo jednoho pokoje pro dítě můžou udělat pracovnu a obývák, ložnici, dětský pokoj a z části i trochu kuchyň předělají, ale že jinak všechno může zůstat tak, jak je to teď.
„Tak, jak jste se rozhodli?“ zeptala se nakonec milá paní, která jim nejdřív zodpověděla na všechny otázky.
„Rozhodně to bereme.“
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář