Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


18: Narozeniny

1. 1. 2010
Asi v polovině září za Narutem přišla Sayuri. Byla sobota a Naruto se Sasukem si výjimečně v tichosti četli.
„Ahojte. Tak jak jste na tom s pokojem?“ pohodlně se usadila do Narutova křesla a usmála se na Sasukeho. Ten jen tázavě pozvedl obočí. Co se stalo a kdo je ta holka před ním?
„Sedíš v mym křesle,“ upozornil jí unavenej Naruto. Sayu se zvedla a tázavě se na něj zadívala. „Poslední dobou toho moc nenaspim. Ten malej pořád kope,“ zamumlal. Sayu se znovu usmála.
„Už jste vybrali jméno?“ Sasuke i Naruto se zarazili. Nad tímhle ještě ani jeden z nich nepřemýšlel. Vždyť je času dost! Naruto je teprve v… OSMYM? Už v osmym měsíci?! Sayu se vědoucně usmála. „Takže ne,“ odhadla. „Tak co takhle Takashi?“ navrhla sayu. Sasuke se ušklíbl.
„Jako mé jméno v ANBU nebo jako respekt vůči rodičům?“ zeptal se kousavě. Sayu se na něj nevinně usmála.
„Samozřejmě, že to druhý.“
„A co takhle Keiko?“ navrhl Naruto. Sasuke se Sayu se na něj tázavě zadívali.
„To je ženské jméno,“ poznamenala Sayu. Naruto se na ní nehezky podíval.
„A co? Je to jenom možnost, ne? Může se narodit jak kluk, tak holka. Tak by bylo lepší, mít připravený obě verze.“
„A Tsunade ještě neví, co to je?“
„Jistě že ví. Ale já jsem to nechtěl vědět.“
Takhle se tam hádali pomalu celý odpoledne. Padly snad všechny normální, ale i zástupy ojedinělých jmen. Až navečer si Sayuri vzpomněla, že přišla vlastně kvůli něčemu úplně jinýmu.
„A co ta tvoje oslava, Naruto?“ usmála se na něj. „Chápu, že s tímhle,“ kývla na jeho břicho, „nikam pořádně vyrazit nemůžeš, ale aspoň něco bys udělat měl, ne?“ Naruto se podíval na Sasukeho. Měl v živé paměti, jak mu říkal, že aspoň něco Malého by udělat opravdu měl. Povzdechl si.
„Jo, něco malýho asi udělám,“ Sayu se spokojeně usmála.
„Tak dej vědět, až budeš mít něco vymyšleného. Ráda ti pomůžu,“ usmála se na ně a byla ta-tam. Sasuke se s lehkým úsměvem díval na Narutův lehce ztrápený výraz.
„Napiš seznam a já všechno koupim,“ Naruto se na něj překvapeně podíval.
„Opravdu bys to pro mě udělal?“ zeptal se nedůvěřivě. Sasuke protočil oči.
„Rozhodně tě nenecham tahat nějakej těžkej nákup. Tak zítra během dopoledne napiš seznam a já ti pomůžu, jak jen budu moct, dobrá?“
„Fajn.“
 
Další dopoledne Naruto běhal po kuchyni a otevíral všechny skříňky. Pak odběhl ke stolu a něco málo, co si zrovna pamatoval, zapsal. A tak se stalo, že než měl seznam napsanej, stihl každou skříňku zotevírat aspoň pětkrát.
Sasuke odpoledne nad seznamem jen vykulil oči.
„Neříkal jsi, že chceš jenom něco menšího?“
„Vždyť taky jo,“ usmál se na něj blonďáček s dobrou náladou. „Kdybych chtěl dělat něco většího, bylo by toho asi pětkrát tolik.“
„A já bych si musel pronajmout náklaďák,“ zamumlal Sasuke, ale bez protestů se vydal na nákup. Vrátil se o dvě hodiny později s rukama plnýma natřískaných tašek a úplně hotovej. „Až ti budu chtít příště sám od sebe pomoct, tohle mi připomeň!“ nařídil Narutovi a šel se napít. Naruto se jenom rozesmál a dal vše na své místo.
„Hele,“ otočil se na Sasukeho, „co myslíš? Mam rozesílat pozvánky,“ Sasuke se lehce zamračil.
„No, podle toho kolik a jakejch lidí pozveš. A taky podle toho, jaká oslava to bude,“ zamyslel se nahlas. Tak trochu předpokládal, že mu Naruto odpoví a tak když dlouhodobě neodpovídal, vzhlédl. To co uviděl, ho vyděsilo.
Naruto stál u linky skrčený, držel si břicho a ve tváři měl bolestný výraz. Sasuke k němu hned přiskočil. Jakmile k němu přiložil ruku, cítil, jak se celý chvěje. Neváhal a vrhnul se k telefonu. Když Tsunade řekl, co se děje, okamžitě byla na cestě.
 
„Tak?“ zeptal se Tsunade, když konečně vyšla z jednoho z pokojů v nemocnici, kam teď uložili Naruta.
„Je v pořádku. Oba jsou,“ dodala, když Sasuke už-už otevíral pusu. „Vlastně ani nevim, co se stalo. Takže si je tady raději necháme na pozorování. Ale nečekej, že by se domů vrátili dřív, než po porodu,“ poněkud zaraženě se rozhlídla kolem. „Od Uzumaki-Namikaze tady nikdo není?“ Sasuke si poněkud roztržitě prohrábl vlasy.
„Vlastně… nějak jsem jim to zapomněl říct,“ Tsunade si s lehkým úsměvem povzdechla.
„Tak za ním jdi. Je vzhůru,“ a ona sama se rozešla k domu Uzumaki-Namikaze.
Sasuke zaklepal a vešel. Naruto se na něj poněkud unaveně usmál. Sasuke k němu přešel a Naruto si s mírným úsměvem položil ruku na břicho.
„Vždycky, když se přiblížíš, začne kopat,“ řekl mu stále s úsměvem na tváři. Teprve v tu chvíli ze Sasukeho opadl nenadálý strach o ty dva. „Říkala Tsunade něco, co bych měl vědět?“ Sasuke si povzdechl.
„Nechají si vás tady až do porodu. Což znamená-“
„-že se žádná oslava konat nebude,“ přerušil ho Naruto. Ale stále se usmíval. „Tak to jsem zvědavej, co budeš dělat s tou hromadou jídla,“ zašklebil se na něj blonďák. V tu chvíli se doslova rozletěly dveře a dovnitř vletěl Minato.
„Jak ti je, Naruto?“ jmenovaný se zašklebil.
„Jsme v pořádku, tati. A kde máš mámu?“
„Jí i Sayuri vzala Tsunade k sobě do kanceláře.“
 
„Předpokládám, že vy jste opět věděli dřív než kdokoliv jiný to, co byste vědět neměli,“ zkonstatovala Tsunade. Sayu a Kushina se na sebe podívaly a ušklíbly se.
„Takže sis toho konečně všimla?“
„No jo no, já je hold tak často, jako vy, nevydim. Ale už když tady byl naruto minule, byl trochu přejetej, tak mě napadlo… ale teď to vim jistě. Mno, ale předpokládám, že jste začali nenápadně pracovat. Tak jak jste daleko?“
„No, už si asoň oba uvědomili, že toho druhého miluju. A Sasuke si uvědomuje, že Narutovi musí být aspoň trochu oporou. Ale na další posun to nějak nevidim.“
„Aspoň že tak,“ zašklebila se Tsunade. „Když si vzpomenu na jejich svatbu…“
 
„CO PROSIM???!!“ rozlehl se další den nemocnicí hlas jedné nejmenované slečny. „Jak to myslíš, nebude oslava?!“
„Tak, jak to říkám,“odpověděl nevzrušeně Naruto a otočil stránku v knize. „Oslava mých narozenin nebude. Svoje sedmnáctiny strávim v nemocnici.“
„Ale o tomhle jsme přece mluvili!“
„Přesně tak!“ Sayu se otočila ke dveřím, kde stál Sasuke. „A už tehdy ti řekl, že vlastně nic pořádat nechce,“ Naruto se na něj zašklebil.
„Si nějak rychle změnil názor. Ještě včera si říkal, abych aspoň něco udělal.“
„No jestli chceš, ještě pořád můžu koupit nějaký balónky a lampiony a vyvěsit je po pokoji.“
„Lampiony nebudou třeba, ale takových sto balónků, nejlépe žluté a světle modré, by celkem bodly.“
„Tvé přání je mi rozkazem,“ ironicky se mu uklonil.
„Vnímá mě tady někdo?“ pokusila se na sebe upozornit Sayu.
„Ne!“ odpověděli jí najednou oba dva s úsměvem.
 
A tak Naruto měl to, co chtěl. Když se na své narozeniny probudil, překvapila ho záplava světle modrých a žlutých balónků. Překvapeně zamrkal.
„Copak jsi nechtěl balónky?“ zašklebil se na něj Sasuke, který se opíral o rám dveří.
„Kdys to všechno stihl?“
„Vzhledem k tomu, že už je pomalu poledne, to nebyl žádný problém.“
„Jak to, že nejsi někde s týmem?“ Sasuke pokrčil rameny.
„Dal jsem týmu volno.“
 
Krátce po obědě se otevřely dveře a dovnitř vešli tři rozesmátí lidé.
„Všechno nejlepší!“ Naruto se usmál. Při té příležitosti se musel zamyslet-co pro něj vlastně jsou? Rodina? Ale jeho rodina jsou teď Sasuke a ten prcek, ne? Bývalá rodina?
„Tak jak se cítíš, sedmnáctko?“ přisedla si k němu na postel Sayu.
„Úplně stejně, jako včera,“ zašklebil se na ní.
„A kdepak máš manžílka?“ usmála se na něj Kushina. „Snad tohle všechno nepřipravoval jen pro to, aby nakonec o všechno přišel?“
„Tak to se nemusíš bát,“ ozvalo se ode dveří. „Něco takovýho bych si opravdu nemohl nechat ujít. Mimochodem, Naruto, naši se omlouvají, ale nedorazí. Jakási prateta z pátého kolene vdává vnučku neteře. Tohle ti posílají,“ podal mu malý balíček v tmavě modrém papíru.
„To není fér! Proč bys měl rozbalit dárek od nich jako první?“ začala se hned bouřit Sayu. Nauto se na ní zašklebil.
„Abys náhodou nebyla poslední!“ vyplázla na něj jazyk, ale i tak mu podala ještě menší balíček zabalený v oranžovém papíře. Naruto ho opatrně rozbalil a do dlaně mu vypadl tmavě modrý náramek přátelství. S úsměvem se na svou sestru podíval a náramek si navlíkl na levou ruku.
„Tady máš takovou maličkost,“ Naruto otevřel balíček od rodičů. V něm byla voňavka Hugo Boss. S úsměvem pohlédl na rodiče. „Když mi už vážně nevíme, co ti máme dávat.“
Jako další sáhl po dárku od uchihů starších. V něm byl zabalen stříbrný řetízek se stejně stříbrným přívěskem ve tvaru znaku klanu Uchiha. Naruto jím byl skoro úplně okouzlen.
„Promiň, jsou to jen blbosti. Ale nemohl jsem odolat,“ usmál se na něj Sasuke a podal mu jeden balíček podivného tvaru. Otevřel ho a do ruky mu vypadl opravdu originální dárek od manžela na sedmnácté narozeniny. Minato, Kushina i Sayu na to zůstali udiveně zírat, ale Naruto se rozesmál.
„Inteligentní plastelínu si přeju od třinácti. Co tahle dělá?“
„Když jí nasvítíš, bude svítit pak ona. A navíc kolem ní budou vidět zářící elektrony.“
„Wow, to zní zajímavě a tohle je…“ následoval další výbuch smíchu. „Fakt je to to, co si myslim, že to je?“
„No pokud si myslíš, že to je to, co to je, tak to je to, co si myslíš, že to je,“ ušklíbl se na něj Sasuke.
„Prstýnek s emocemi,“ dodali oba dva najednou. Minato je sledoval s otevřenou pusou a oči mu div nevypadly, Kushina se spokojeně usmívala a Sayu se rozesmála spolu s Narutem. Naruto si prsten nasadil. Ten se nejdřív zabarvil do zelena, pak do zelenomodrá, poté do modra a nakonec zakotvil na fialový. Naruto tázavě pohlédl na Sasukeho. Ten mu s úsměvem podal návod, ale dřív než Naruto si to ukořistila Sayuri.
„Zelená znamená… aktivitu nebo psychickou pohodu. Dle tvého stavu soudím, že u tebe se jedná o to druhé,“ začala s tónem profesionálního psychologa. „Zelenomodrá značí spokojenost, což u tebe očividně platí. Modrá klid a láskyplnost. U klidu si jistá nejsem, ale láskyplný jsi až moc. A fialová… to musíš posoudit sám. Znamená štěstí, lásku a romantiku,“ Naruto lehce zčervenal ve tváři, ale dál se usmíval.
„Tak co, spokojenej?“ prohodila Kushina. Narutův úsměv odpověděl sám od sebe.

 

Mimochodem, tuší vůbec někdo, jak ta voňavka Hugo Boss voní? Já ne, takže jestli se k Narutovi nehodí, já za to nemůžu! xD

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hugo Boss? Co to je? :D

(Aya Yai, 30. 1. 2010 23:10)

Ne, znám název, ale asi jsem nečichala xD
Ale ať to smrdí sebehůř na Narutovi voní všechno nádherně... určitě xDDD

....

(akimari, 3. 1. 2010 17:26)

tak to bolo fakt skvelé, a stavila by som sa, že nakoniec bude mať Naru dievčatko, i keď si to nikto nemyslí :) ale inak ti nemám čo nepísať, pretože je to skvelé ako vždy!

...

(terkic, 2. 1. 2010 13:34)

Ten Sasukeho originální dárek byl nejlepší:D

...

(tess, 2. 1. 2010 1:13)

skvělá kapitola, i když sem se na začátku lekla, že naruto porodí předčasně. jinka k té tvé poznámce na konci. hugo boss má úžasný, neuvěřitelný a fantastický vůně, ale pro ženský a i když je naru-chan těhotný, ženská fakt neni. pánský voňavky se mi od něj moc nelíbí. ale přiřadit nějakov vůnu k hyperaktivnímu blonďatýmu těhotnýmu ninjovi je fat dost těžký. už se těšim na další kapitolu.