Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Patnáctiny

19. 12. 2009
„Kam mě vedeš?“ Sasuke v této části úkrytu nikdy nebyl. Věděl sice, že sem chodí různí „výše postavení“ poskoci, ale to bylo všechno, co o tomhle koutě věděl. Orochimaru se slizce pousmál.
„Překvapení, Sasuke-kun. Překvapení,“ odpověděl jednoduše. Najednou se zastavil před jedněmi dveřmi a otočil se na Sasukeho. „Mé překvapení na tebe čeká za těmito dveřmi. Užij si ho,“ jen to dořekl, už byl pryč. Sasuke ty dveře otevřel ty.
Za nimi se skrývala obyčejná menší místnost. Dva noční stolky, každý na jednom kraji postele, tvořily spolu s postelí jediný nábytek v místnosti. Postel však byla velká, manželská a rudým povlečením.
Sasuke se zarazil.
Na oné posteli seděl kluk asi v jeho věku. Na sobě měl pouze krátkou, koženou vestičku, kraťoučký, upnutý kraťásky a návleky na nohou. K tomu masku kolem očí.
Jak vrzly dveře a Sasuke vstoupil, stočil svůj slepý pohled pár centimetrů nad Sasukeho pravé rameno. A ač Sasuke viděl v Orochimarových skrýších stovky strašlivých výjevů, tento pohled byl první, co ho tu vyděsilo.
„Kdo jsi?“ zeptal se ho zmateně. Nikdy ho tady neviděl. I on se na okamžik zarazil, ale pak se usmál. Sasukemu to na chviličku vyrazilo dech. V tu chvíli vypadal přesně jako…
„Nemám jméno, nejsem nikdo,“ odpověděl mu jednoduše. „Každý mi říká jinak. Podle toho, co nebo spíš koho mají v srdci,“ Sasuke se na něj dál překvapeně díval. Ty zlatavé vlasy a ten hřejivý úsměv… „Mimochodem, všechno nejlepší.“
„Prosím?“ zeptal se Sasuke zmateně.
„Tvůj hlas neznám. Takže jsi tu poprvé. A když je tu někdo poprvé, znamená to, že má patnáctiny. Tak tedy-všechno nejlepší,“ zvedl se z postele a najisto zamířil k Sasukemu. Zastavil se pár kroků před ním. Naklonil hlavu na stranu. „A jak se jmenuješ ty?“
„Sasuke,“ odpověděl tiše, po chvilkovém váhání. Znova se usmál. „Kolik ti vlastně je?“
„Nevím,“ odpověděl mu lehkovážně. Natáhl ruku před sebe. Sasuke pochopil a chytil jí. Blonďáček mu jí stiskl silněji a pomalu ho odvedl k posteli. Zastavil se těsně u ní. „Orochimaru tě opravdu musí mít v lásce. Dnes v noci jsem celý tvůj,“ pousmál se a tou rukou, kterou ho zrovna nedržel za ruku, se opatrně přesunul na jeho ramena. Z těch přejel pomalu na hrudník a začal ho jemně hladit. Sasuke najednou pochopil. Obejmul ho kolem pasu a položil ho na postel. Až moc mu připomínal jeho. Nemohl s ním zacházet, jak se mu zachce.
„Jak ti tedy mám říkat?“ jemně ho zalehnul, ale rukama se odlehčil. Svou pusou se mírně otřel o jeho tvář.
„Jméno si vyber sám. Je to takový malý bonus, který spolu se mnou každý dostane,“ obouma rukama se mu zapletl do vlasů a svými rty vyhledal ty jeho. Sasuke se zamyslel.
„Naruto,“ zašeptal. Blonďaček se usmál. „Budu ti říkat Naruto.“
 
„Sasuke?“ řekl tiše blonďáček, když se Sasuke už oblíkal. Otočil se na něj. „Zabij mě,“ zašeptal. Sasuke se na něj překvapeně podíval. Sedl si k němu a pohladil ho po tváři.
„Proč bych to měl udělat?“
„Protože to nechci od nikoho jiného,“ vysvětlil mu to. Ruku si položil na tu jeho. „Celý život čekám na to, až přijde někdo, kdo… ke mně nebude tak krutý, jako všichni ostatní. Dočkal jsem se. Splnil se mi můj sen. Nic víc od života nechci. Tak… prosím,“ zadíval se trošku vlevo od Sasukeho hlavy. Sasuke jeho hlavu vzal dvouma prstama a natočil jí očima k sobě.
Byl mu tak strašně podobný. Ten, před kterým víc jak dva roky utíkal, ho teď dohnal. Nedokázal mu říct ne.
„Kde ses tady vůbec vzal?“
„Nevím. Jsem tu od nepaměti. Nepamutuju si nic mimo Ororchumarovi úkryty a přesuny z jednoho do druhého,“ pustil mu ruku a odvrátil hlavu. „Uděláš to tedy pro mě?“ Sasuke si ho znovu přeměřil pohledem. Až na ty slepé oči byl od něj k nerozeznání.
„Ano,“ odpověděl nakonec. „Udělám to pro tebe.“
Katana se zaleskla v mírném světle jediné lampy. Poté zajela do hrudi jednoho chlapce. Chlapce, který zemřel šťastný a s úsměvem na rtech.
„Arigato, Sasuke.“

 

 

Vysvětlení: Kushině s Minatem se narodili dvojčata-Naruto a Ichiro. Do Naruta byla krátce po porodu zapečetěna liška, Ichiru se ve víru události "ztratil". O tom, že Naruto mámít dvojče, ze žijících ví jen Ororchimaru. A ten mu dřív, než mu byl měsíc, zajistil slepotu. A jelikož on samozřejmě neví, jak měl být pojmenován, nedal mu žádné jméno.

Od tud tedy náš neznámí blonďáček.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nadpis

(LIlith-sama, 28. 7. 2010 20:19)

Tak to s Ichirom bolo hnusne ale hnusne kruté. Ale inak sa to mojej zvrátenej hlave páčilo.

...

(Eclair (www.eclairsstories.estranky.cz), 2. 4. 2010 23:51)

tak to bylo vážně něco;-)...jenom je mi líto toho Ichira:-(

*****

(Jana (http://mujutajenysvet.blog.cz/), 15. 1. 2010 20:53)

skvělý nápad, moc pěkný

:::::

(pajčas, 25. 12. 2009 9:05)

pěkný nápad. a ještě krásněji napsaný.

říkaám to pořád

(Sajuri (www.myanimeworld.estranky.cz), 19. 12. 2009 18:20)

Ja to říkám furt, ty máš OBŘÍ talent

...

(tess, 19. 12. 2009 16:08)

krásná povídka. i když taková trochu sladkobolná. moc se ti povedla.

...

(terkic, 19. 12. 2009 15:59)

páni tak tohle byl mazec:)chudák Ichiro:(