Okno mé lásky
23. 3. 2010
Černovlasý mladík stál ve stínu stromů a sledoval zamilovanou dvojici na louce jen kousek před ním. Nenávistně sledoval dívku, která si plně užívala pozornost blonďatého chlapce.
Kdo tě líbá, když ne já? Kdo tě hlídá, když ne já?
Sasuke moc dobře znal odpověď na obě otázky. Líbala ho Hinata. Ta stydlivá Hinata, co je do něj zamilovaná už od nepaměti.
A kdo ho hlídá? On. Stále je někde poblíž jeho. Nedokáže se ho vzdát. Nedokáže ho nechat samotného, nehlídaného. Stále má tendenci ho hlídat.
Okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.
S touhou v očích se díval do ztemnělého okna. Ještě před půl rokem bylo vždy otevřené dokořán, aby měl volnou cestu. A teď bylo pevně zavřené a za ním vedle jeho blonďáčka ležela ona.
Kdo ti zpívá, když ne já? Kdo tě mívá když ne já?
Ano, zpíval mu. Vždycky když leželi v posteli a užívali si chvíli pohody Sasuke něco zazpíval. A Naruto se jenom usmíval a se zavřenýma očima poslouchal. Kam zmizeli tyhle jejich momenty?
A kdo ho mívá? Těžko říct. Ale on ho stále má ve svých myšlenkách, ve svých snech.
Okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.
A v jeho lesku vidím přicházet sebe ve věku patnáct let. A znovu říkám spoustu něžných vět.
To taky byla pravda. Říkal něžný věty. Nejdřív si sice myslel, že on nikdy na ty romantický nesmysly nebude, ale… Jak strašně rád dělal svýmu blonďáčkovi radost!
Ty, já, jsme my, my a náš je svět.
Tenkrát se to tak opravdu zdálo. Bylo všechno úžasný a byli spolu. A to bylo hlavní.
Sasuke na tu dobu rád vzpomínal. Vlastně to bylo to jediné, co teď dělal.
Kdo tě budí, když ne já? Kdo tě nudí, když ne já?
Jejich rána byla vždycky nepřekonatelná. Sasuke se většinou budil první a tak měl úžasnou příležitost pozorovat ho, když je v klidu. Někdy to dělal celý hodiny a pak ho vzbudil polibkem. Naruto ho za to vždy odměnil úsměvem.
A ohledně toho nudění? Určitě se našli chvíle, kdy ho opravdu nebavil.
Okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má.
I tentokrát bylo okno zavřené. Ale nedaleko něho se v jednom svítilo. A tam se šťastně smáli Naruto a Hinata. Sasukeho ten pohled bolel.
Kdo tě hlídá, když ne já? Kdo tě svádí, když ne já? Kdo tě zradí, když ne já?
Stále ho hlídá. I rok po tom všem.
Jestli ho sváděl? Jistě! Neustále s ním flirtoval, provokoval ho a sváděl. Miloval ty chvilky, když se navzájem provokovali a špičkovali.
A zrada? Zradil ho… Bylo to hnusný, ale on si nedokázal pomoct.
Naruta miloval nade všechno. Nechtěl na něj spěchat, ale přišla touha a ruka mu už nestačila. Zapomněl se. A Narutovi prostě nedokázal lhát. I když věděl, že to zkazí jejich vztah, musel mu říct pravdu.
Měl pravdu. Zkazilo to celý jejich vztah.
Ty, já, jsme my, my a náš je svět.
***
Naruto ležel vedle své přítelkyně. Měl ji rád, byla milá a hodná. Ale když zavřel oči a byl už na pokraji spánku, neviděl před sebou ji.
Hlasitě si povzdechl, vstal, natáhl na sebe spodní prádlo a přešel k oknu.
Zase tam stál. Tam ve stínech stromů. Asi by si ho nevšiml, kdyby ho tam nehledal. Neustále cítil jeho přítomnost a to ho nějakým zvláštním způsobem uklidňovalo.
Sasuke se díval do jednoho z oken. Naruto v něm viděl smutný, prázdný pohled. Bolelo ho, vidět ho takhle. V rychlosti se oblíkl a vyšel ven.
Když viděl otevírající se dveře, trhl sebou a udělal krok zpátky. Ale pak slabé měsíční světlo ozářilo blonďaté vlasy a on se rozhodl setrvat na místě.
Naruto přešel až k němu a stanul mu tváří v tvář. Vlastně byli takhle spolu úplně poprvé od té první doby, co ho Naruto vyhodil od sebe z domu. Nic neříkali. Sasuke se na něj jenom díval a Naruto v jeho pohledu něco hledal. Nacházel jen lítost, lásku a oddanost. Kam se vytratil ten arogantní namyšlený Uchiha, kterým před lety byl?
„Sasuke,“ řekl nakonec a položil mu ruku na tvář. Jmenovaný nereagoval, jen zavřel oči. Vychutnával si ten dotyk teplé dlaně.
„Jsem blbec,“ zamumlal Uchiha. „Naprostej pitomec, který si neumí ničeho vážit.“
„To není pravda,“ Naruto sám nevěděl, proč to říká. Ale něco ho nutilo dát mu najevo, že on si to nemyslí. V srdci stále cítil ten samí cit, který v sobě měl tenkrát. A jedno věděl jistě-je to mnohem silnější cit než ten, co ho vázal k Hinatě.
„Jsem. Kdybych takovej nebyl, tehdy bych to neudělal.“
„Jseš člověk a ti potřebujou uspokojit jistý… ehm, potřeby,“ blonďáček lehce zrudl. „Chápu tě,“ zašeptal. Sasuke překvapeně vzhlédl. „Chápu tě a… odpouštím ti,“ bylo to to poslední, co ten večer řekl. Pak už se jenom usmál, otočil se a odešel. Sasuke se za ním omámeně díval.
Běžel vesnicí. Nedokázal tomu uvěřit. Vesnice toho sice byla plná, ale on tomu prostě nevěřil. Naruto nebyl jeden z těch přelétavých. On byl stálý a pokud mu někdo neublížil, dokázal být neskonale věrný.
Doběhl před jeho dům a srdce se mu málem zastavilo. Okno bylo otevřené. Srdce se mu málem zastavilo a rty se rozšířili v úsměv. Upřímný, šťastný úsměv, který už nějakou dobu neznaly.
Odlepil se od země a naprosto jistě se ocitl v domě. Opatrně a potichu vešel do obýváku. Naruto seděl se zavřenýma očima a zakloněnou hlavou v křesle. Přešel k němu a zezadu ho objal. Naruto se usmál, zaklonil hlavu a i on objal jeho.
„Sasuke,“ zamumlal.
„Jaks mě poznal? Máš otevřený okno, může ti sem vlíst každý.“
„Kdo by mi sem vlezl? Navíc, ta vůně horkých malin s čokoládou tě prozradila,“ rozlepil své pomněnkové oči, vstal a políbil ho. Natiskl se na něj a začal ho pomalu odvádět do ložnice.
„Počkej! Jseš si jistý?“
„Nechal jsem tě jít, protože jsi už nevydržel. Nechci, aby se to opakovalo. Ani jedno, ani druhý.“
„Ale co Hinata?“
„Je konec.“
„Já vim. Ale… není na tohle moc citlivá?“ Naruto si povzdychl a zavinul se do Sasukeho náruče.
„Nebylo to lehký ani hezký. Ale dneska ráno to všechno skončilo.“
„Je mi to líto.“
„Tobě, jo?“ usmál se Naruto a vášnivě ho políbil. „To ti zrovna tak uvěřim.“
„Je mi to opravdu líto. Že se to vůbec stalo, protože kvůli mně sis s ní začal. A kvůli mně to skončil. A…“
„Už nemluv!“
Ty, já, jsme my, my a náš je svět.
Komentáře
Přehled komentářů
To je krásna poviedka na dobrú noc!
Ja,ja,ja...
(Haku, 25. 3. 2010 0:00)....doprcic,uz sa aj kokcem-to bolo uzasne,nadherne,proste utekam Ti postavit modlu.Krasne pises a ako si pridala dej k slovam piesne,naozaj skvele.Tleska rucickama!!!!!!!!!!!!!!
*-*
(*veryska*, 23. 3. 2010 21:06)Nádhera! Já už se bála, že nebude happyend, naštěstí se moje obavy nenaplnily. :) Ale příště nevynechat to yaoi! *né, neni ani trochu úchylná* xD
Nadpis
(Lilith-sama, 30. 7. 2010 0:03)