Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Nový šéf

23. 4. 2010

Sasuke se zašklebil na svůj vlastní obraz a poupravil si kravatu. Právě byl v domě svého šéfa. Jiraiya jim chtěl představit nového šéfredaktora, protože on sám odcházel do důchodu. Sasuke si původně myslel, že to bude on, protože v něj měl Jiraiya opravdu velkou důvěru. Ale Jiraiya je překvapil zprávou, že to chce předat svému vnukovi.

Naposledy se na sebe arogantně pousmál a vyšel ven. Právě včas. Jiraiya se právě na vyvýšeném stupínku snažil zaujmout pozornost.

„Moji věrní spolupracovníci,“ začal hlasitě. „Rád bych vám představil svého vnuka, vašeho nového šéfredaktora. Naruto, pojď sem!“ přišel za ním energický blonďák a zářivě se na všechny usmál. Sasuke se pousmál a sjel ho pohledem. Musel uznat, že jeho nový šéf je opravdu kus. A navíc je asi tak stejně starý, jako on.

„Ohayo! Asi mě ještě neznáte, ale předpokládám, že se teď budem vídat celkem často, takže mě poznáte,“ všichni se usmívali. Cítili z něj jakousi energii a jistotu. Každý byl zvědavý, jak se jejich nový šéf další den vybarví.

 

Hned další den se konala velká porada, poslední před podáním nového čísla. A Sasuke, jakožto hlavní grafik, tam samozřejmě nesměl chybět. A tak se teď hnal vylidněnou chodbou. Nechápal, jak mohl zaspat.

„Gomen, pane Uzumaki,“ poněkud spěšně vešel do velkých prosklených dveří, za kterými se porada konala. „Na ulici je dopolední špička.“

„V pořádku, pane Uchiho,“ usmál se na něj blonďák. Byl to takový zvláštní, lehce nadřazený, ale přes to ne arogantní nebo ledový úsměv. Sasukemu při něm přejel mráz po zádech. „Ale právě jsem říkal, že se při oslovením příjmením necítím dobře. Jsem Naruto, a ty?“ Sasukeho zaskočilo to plynulé přejití z vykání do tykání. Navíc ho lehce znervózňovalo, že na ně všichni zírají.

„S-Sasuke,“ nechápal co s ním ten zatracenej blonďák dělá.

„Těší mě,“ tentokrát se na něj Naruto usmál upřímně. Sasukeho tváře nabraly lehce růžový nádech, ale pohotově to skryl za záplavu tmavých vlasů a rychle se přesunul na své místo nalevo od Naruta. „Omlouvám se, že jsem tak neinformovaný, ale kdo z vás je hlavní grafik?“

„Já,“ lehce, skoro neslyšně si Sasuke povzdechl. Zdá se mu to, nebo na sebe mají až podezřele velké štěstí?

„Výborně,“ Naruto se potěšeně usmál. „Hodně jsem o tobě od dědy slyšel. On na grafiku moc nebyl a tak ti nechával volnou ruku. Ne že bych ti nevěřil, ale sám jsem grafiku vystudoval a baví mě, takže bych s tebou rád úzce spolupracoval. Šlo by to?“

„Jistě,“ souhlasil Sasuke, i když se mu to moc nelíbilo. Rád pracoval sám a měl rád svůj klid. A měl takový pocit, že s tímhle blonďákem si moc klidu neužije.

„Výborně. No, ukážeš mi tohle číslo?“

 

Další dny byly, alespoň pro Sasukeho, ve stejném duchu, jako když tam ještě byl Jiraiya. Sasuke měl prozatím jediný úkol-navrhnout hlavní stránku. Naruto se nejdřív musel seznámit s celým kolektivem a měl pár výhrad k nynějším rubrikám a článkům, takže na Sasukeho neměl čas. A tomu to tak vyhovovalo.

První změnu však ucítil hned další týden od Narutova nástupu.

Vešel do své kanceláře a zarazil se hned na prahu. Všechno bylo vyklizené a nevypadalo to, že by tu někdo pracoval. Uchiha se zamračil, otočil se na patě a vyrazil směrem do Narutovy kanceláře.

„Naruto?“ vrazil do jeho kanceláře bez zaklepání.

„Ano, Sasuke?“ Naruto vzhlédl. V jeho očích plály jiskřičky pobavení. Očividně Sasukeho už čekal.

„Co je s mojí kanceláří?“ zavrčel tiše Sasuke.

„Dovolil jsem si jí přesunout,“ mluvil mírně, jen trošku pobaveně. „Je hned vedle téhle,“ vstal a zavedl ho do jeho nové kanceláře. „Napadlo mě, že když budeme spolupracovat, nebude zrovna nejlepší běhat přes celou redakci. Tak co, líbí?“ popostrčil Sasukeho do prostorné, světlé a výdušné kanceláře. Byla dostatečně vybavená i velká na to, aby zde mohli pracovat oba.

„Chm,“ odpověděl, ale ve skutečnosti se mu dost líbila. Byla prostorná, vzdušná, veselá a přes to zvláštní. Svým způsobem mu připomínala Naruta.

„Mimochodem,“ Naruto se k němu přiblížil tak, že se navzájem téměř dotýkali. Sasukeho krk ovanul Narutův horký dech a po zádech mu přejel příjemný mrazík. „Strašně ti to sluší, když se rozčiluješ,“ zašeptal mu do ucha a pak se vytratil. Sasuke lehce roztřeseně přešel ke svému novému pohodlnému křeslu a sedl si do něj čelem k oknu. A když se v něm zahlídl, musel se sám sobě vysmát. V odrazu viděl rozčarovaného a nejistého mladého muže. Kam tak náhle, během pár dní, zmizel ten arogantní a sebejistý Uchiha?

 

Další dyn probíhali i nadále stejně. Naruto se Sasukemu omluvil, že bohužel toto číslo bude muset ještě udělat sám, protože on se musí zaměřit na články. Sasuke souhlasil. A pokaždé, když mu někdo poslal článek ke grafickému zpracování, poznal v něm vliv Naruta. A celkem ho děsilo, že se vždycky musel pousmát.

Víc ho však děsilo, jak jeho tělo reaguje na Narutovu přítomnost. Nikdy před tím nebyl tak roztržitý.

Krátce před další velkou radou se dlouho držel ve svý kanceláři kvůli posledním úpravám na čísle. Byl přesvědčený, že je poslední v celé budově. Proto když viděl dveře od výtahu, jak se zavírají, přidal na tempu. Nechtěl tak dlouho čekat, až výtah sjede dolů a pak zase zpátky, a už vůbec nechtěl jít těch dvacet pater pěšky. Vlítl do výtahu a jednou rukou se opřel o stěnu.

„Nemusel jsi tak pospíchat, Sasuke,“ při zvuku toho milého, lehce pobaveného hlasu strnul. Teprve v tu chvíli si uvědomil, že cítí drahou, lehce nasládlou kolínskou. „Stačilo zavolat, já bych ti ty dveře podržel,“ přešel před něj a upravil mu kravatu. Sasuke nasucho polkl. „Co že jsi tady tak pozdě?“

„Musel jsem doupravit číslo,“ sešněrovaný hlas byl Sasukemu cizí. Nechápal, co se to s ním děje. Takhle ho ještě nikdy před tím rozhodit z rovnováhy nedokázal.

„Tak to určitě bude dokonalý,“ zašeptal Naruto, přistoupil k Sasukemu ještě o krok blíž a přisál svá ústa na ty jeho. Jeho horní ret vsál do pusy, chvilku ho sál a pak ho jemně laskal jazykem. Sasuke neubránil tichému stenu vyklouznout z úst. Naruto se pousmál, za pas si ho přitáhl blíž k sobě a opatrně jazykem vklouzl do jeho úst. Sasuke obtočil ruce kolem jeho krku a svým jazykem přejel po povrchu toho Narutova A Naruto neváhal a zapletl jejich jazyky d vášnivé hry chtíče.

„Sladké sny, Sasuke,“ zašeptal mu do ucha, něžně mu skousl ušní lalůček a pak vyšel ven. Sasuke se omámeně podíval do zrcadla ve výtahu.

Viděl cizího, zmateného a vzrušením zčervenalého muže, který své prsty omámeně drží na lehce opuchlých rtech.

 

Sasuke se celkem bál velké porady, která se konala den na to. Nevěděl, jak teď bude Naruto jednat, nevěděl, jak on sám bude reagovat na jeho přítomnost. Celou noc si maloval, jak ho bude okatě ignorovat, ale jak teď kráčel chodbou směrem k místnosti na pořádání schůzí, byl si jistý, že to nezvládne.

„Jé, ty už jsi tady?“ usmál se na něj Naruto. Byli v místnosti sami, ostatní měli ještě pár minut čas.

„Chm,“ odpověděl jenom Sasuke, přešel k promítači a připojil na něj svůj notebook. Jedním okem sledoval obrazovku, na které rozklinkával různé soubory, a druhým okem sledoval zeď před sebou, na kterou se všechno promítalo.

„Jsi nějakej ztuhlej,“ uslyšel za sebou Narutův hlas a hned na to ucítil na zádech a krku krouživé pohyby teplých dlaní. Sasuke se nepatrně zachvěl. V tom Narutově doteku bylo cosi erotického a při tom byl neskutečně něžný a jemný. Slastně zavřel oči a zaklonil hlavu. Naruto se spokojeně usmál a dál uvolňoval jeho ztuhlé svalstvo.

„Kde ses to naučil?“ zeptal se po pár okamžicích ticha Sasuke.

„Když se dlouho do noci šprtáš na matury, malá masáž se šikne,“ odpověděl pobaveně blonďák a stáhl z něho ruce. Ze Sasukeho úst unikl tichá nesouhlasný povzdychl. Naruto se pousmál, ale nedal jinak najevo, že si toho všiml.

 

Naruto měl k Sasukeho práci pár nevelkých připomínek. Ale když Sasuke odcházel, povzbudivě se na něj usmál.

Sasuke tyto drobnosti dolaďoval celý den. Chtěl, aby to bylo dokonalé. Netušil, proč mu na tom tak záleží, ale prostě to tak bylo.

Když se vydal do Narutovy kanceláře, už se smrákalo. Zaťukal a vešel. Naruto vzhlédl a usmál se.

„Sasuke,“ vstal a pokynul mu hlavou, ať si sám sedne. Sasuke obešel stůl, sedl si a propojil svůj notebook, který si přinesl, a Narutův počítač. Naruto mezi tím přiložil ruce k jeho ramenům a mírně ho hladil. Sasuke to vnímal, a to velmi intenzivně, ale ignoroval to. Narutovi ruce ale po chvilce opustily jeho rameny, rozvázaly mu kravatu, rozeply vrchní knoflíky košile a hladily holou kůži pod ní.

„Co to-“ Sasukeho přerušil Narutův jazyk v jeho puse. Líbal ho zoufale, ale při tom tak žádostivě! Sasuke se nechal. Nevěděl, co to znamená, ani co bude dál. Nechal se unášet od reality Narutovými dotyky a polibky.

„Prosím Sasuke, dovol mi se tě dotýkat. Toužím po tom už tak dlouho!“ zachrčel mu do ucha a při tom mu hbitými prsty rozepínal knoflíčky od košile. Sasuke na to nic neřekl. Jenom si položil ruce na opěrky, udělal si větší pohodlí, zavřel oči a zaklonil hlavu nalevo, aby měl Naruto na krk, kterým se právě zabýval, lepší přístup.

Narutova péče byla nanejvýš starostlivá a přesná. Celý jeho krk obdaroval polibky, některou část jemněji, některou vášnivěji, do některé opatrně kousl. Skoro to vypadalo, že o svou péči nechce ochudit jediný milimetr jeho kůže. A Sasukemu se mezi tím dýchalo stále s většími obtížemi. Jeho dech byl přerývavý a mělký, jeho tep dosáhl neuvěřitelné výše a jeho tělo se celé orosilo potem a otřásalo se pod nenadálou slastí.

„Klidně křič, kromě nás tady už nikdo není,“ řekl tiše Naruto, když si všiml jeho zbělelých kloubů a skousnutého rtu. A následovně se začal starat o jeho bradavky. Stáhl Sasukemu košili z ramen, na jedno ho políbil a pak vsál jeho pravou bradavku do úst. To už Sasuke opravdu nevydržel a tlumeně vykřikl. Naruto hned na to jazykem přejel po bradavce a opatrně, něžně jí skousl.

Se Sasukem jeho péče dělala divy. Tváře měl zrudlé a jeho dech byl nepravidelný a velmi mělký. Narutova péče ho přiváděla k šílenství, jeho jazyk ho nutil k táhlému a hlasitému sténání a jeho ruce mu působily neuvěřitelnou rozkoš. Myslel, že ho to roztrhne, doufal, že co nejdřív vybuchne, ale při tom si přál být takhle opečováván až navěky.

„Naruto!“ vyklouzlo mu z úst, když si jmenovaný začal hrát s jeho vzrušením ztvrdlou levou bradavkou. Blonďák se jenom pousmál, ale vyhověl jeho přáním. Jazykem si značil vlhkou cestu k Sasukeho džínám. Jenom u jeho břicha se na chviličku zdržel, když jazykem škádlivě zajel do jeho prohlubně. „Naruto,“ zopakoval tišeji Sasuke, když se blonďák dostal k lemu jeho kalhot. Ten se jenom pousmál, rozepl mu poklopec, trošičku ho nadzvedl a trošku mu stáhl kalhoty i s trenkami. Sasukeho úd se mu vztyčil před očima. Sasukeho tváře při tom vědomí nabraly ještě sytější nádech, ale to mu bylo pro tu chvíli úplně jedno. V tu chvíli chtěl něco úplně jiného. A Naruto mu plně vyhověl. Stáhl mu předkožku a celého ho pohltil do úst. Sasuke se úplně napjal. Naruto začal pomalu pohybovat hlavou, ale ruka, která se najednou objevila v jeho vlasech, s tím nesouhlasila a udávala si mnohem rychlejší tempo. Naruto se nebránil, jen své tahy doplnil hrou jazyka a zubů.

„Na-a-ááách!“ vyvrcholil mu do úst, celý se napnul a následovně na to docela uvolnil. Jakmile Naruto všechno spolykal, Sasuke seděl v křesle zpocený, se zavřenýma očima a úplně úžasně uvolněný. Naruto se pousmál, trošku mu nadzvedl boky, oblíkl věci a zapl poklopec. Pak se pustil do oblíkání košile. Sasuke tam jenom seděl se zavřenýma očima a užíval si letmých dotyků, kterým se Naruto při zapínání košile nebránil Všechno doladil dokonalým uzlem na jeho kravatě.

Spokojeně se nad svou prací usmál a otočil se k obrazovce počítače. Tiše projížděl jednotlivé články a Sasuke jenom čekal na to, co bude dál.

„Výborně. Je to naprosto bezchybný,“ prohlásil nakonec s úsměvem Naruto. „Může se to rovnou vytisknout. Můžu si nechat tvůj notebook tady?“

„Jistě,“ odpověděl Sasuke. Vstal a poněkud nejistě došel ke dveřím.

„A, Sasuke?“ zastavil se a otočil čelem k němu. „Sladké sny,“ usmál se na ně. Sasuke mu úsměv mlčky opětoval, otočil se a vyšel z kanceláře.

Cítil se tak nějak zvláštně unaveně a taky trošku malátně. Těšil se, až si doma lehne do postele.

 

Když se další den ráno Sasuke vzbudil, bylo mu jasné, že včerejší malátnost nebyla náhodná. A dokonce jí nezpůsobil ani úžasný orgasmus. Celé tělo ho nyní bolela a neuvěřitelně mu třeštila hlava. Když se namáhavě dobelhal do koupelny, skoro se vlastního odrazu lekl. V obličeji byl popelavě bledý a tváře měl zapadlé a zčervenalé, nejspíš horečkou. Oči měl skelné a pod nima kruhy, i když spal překvapivě dlouho.

„A do prdele,“ ujelo mu, když sám sebe viděl. Bylo mu jasný, že takhle nikam nemůže. Ale notebook nechal předchozí večer u Naruta a mobil na něj nemá.

No co, on to přežije, pomyslel si, když se vděčně sesypal do postele. Krátce na to už zase spal.

 

O několik hodin později, které všechny strávil Sasuke spánkem, se jeho bytem rozezněl nepříjemný zvuk zvonku. Sasuke se zamračil a lehce omámeně otevřel oči. Vstal a pomalu a nejistě se vydal ke dveřím.

„Páni! A já si myslel, že se mi vyhýbáš,“ ozval se pobavený hlas Naruta, když otevřel dveře.

„Potřebuješ něco?“ opřel se o rám dveří a zavřel oči. Pořád se cítil nekonečně unaveně a stále se mu chtělo spát. Odpovědi se mu nedostalo, jenom cítil dvě pevné paže, které si ho vyhouply do náruče a pevně přitiskly na teplou hruď. Nenamáhal se s otvíráním očí, jenom se k Narutovi pevněji natiskl.

„Kdy jsi jedl naposledy?“ ozvalo se od něj starostlivě.

„Včera o oběd,“ odpověděl, aniž by nad tím nějak zvlášť přemýšlel.

„V bufetu, že?“ odfrkl si blonďák. Sasuke mu to bez uvažování odkýval. „No tak to s tím budeme muset něco udělat,“ starostlivě ho položil na postel a přikryl. Pak ho políbil na čelo a přešel do kuchyně. Sasuke si přitáhl deku blíž k sobě a spokojeně usnul.

Naruto se mezi tím rozhlížel po jeho kuchyni a spokojeně se usmíval. Koho by to na škole napadlo, že opravdu sbalí Uchihu a že dokonce bude mít navrch?

 

Když se Sasuke znova probudil, byl už další den ráno a Naruto seděl opřený o jeho postel. Sasuke se usmál, protože blonďák měl hlavu nakloněnou na stranu a očividně spal. Vstal a přidřepl si před něj. Ještě pořád se necítil ve své kůži, ale už aspoň nebyl tak ospalý.

Teď se zblízka díval na Narutovu tvář. Očima laskal jeho jemně pootevřené měkké rty, opálené tváře i lehce se chvějící víčka. Cítil, že se mu srdce rozeběhlo neuvěřitelnou rychlostí. Natáhl svou bledou a stále ještě poněkud roztřesenou ruku a opatrně se dotkl Narutovi opálené tváře. Když na to blonďák nijak nereagoval, přiložil k ní celou dlaň a palcem ho po neopatrně hladil. Bylo to příjemné, Narutova kůže byla sametově hladká. Po chvilce se odvážil sjet až na rty. Něžně hladil konturu těch růžových polštářků a konečky prstů zkoumal povrch. Po chviličce váhání se nad něj opatrně nahnul a spojil jejich rty. V tu chvíli si ho však silná ruka přitáhla k sobě a dosud nehybná ústa se probrala k životu.

„Dobré ráno, Sasuke,“ usmál se na něj Naruto, když se od něj Sasuke odtrhl. Ten mu teď seděl na klíně, klopil oči a tváře měl zrudlé. Naruto nedokázal říct jestli studem nebo vzrušením, ale z nemoci to určitě nebylo.

„Co tu děláš?“ zeptal se, ale do očí se mu nepodíval.

„Udělal jsem ti večeři, ale nechtěl jsem tě budit. Tak jsem si sednul a chtěl jsem počkat, až se vzbudíš, ale nejspíš jsem usnul. Ale nebude to špatný ani jako snídaně. Půjdem?“ usmál se na něj. Sasuke jenom mlčky vstal a přešel do kuchyně.

„Tos dělal ty?“ zeptal se překvapeně při pohledu na hrnec polívky.

„Chceš snad zpochybňovat mé kuchařské umění?“ ozvalo se pobaveně opět až z moc velké blízkosti. „Nebýt toho, kuřecí vývar je na infekce nejlepší. A já bych rád, aby ses mi uzdravil,“ obešel ho a vytáhl talíře ze skříně. Sasuke si sedl a jenom sledoval, jak se Naruto bravurně vyzná v jeho kuchyni.

„Ale co práce?“

„Zajdu tam pro tvůj notebook a nahlásím nám týdenní absenci.“

„Nám?“

„Nám. Snad si nemyslíš, že tě tu nechám samotného?“

 

Bylo, jak Naruto řekl.

Ještě ten den Sasuke strávil v posteli, ale pak se už hrnul do práce. A přestože měl lehce zvýšenou teplotu a tím pádem i lehce zrůžovělé tváře, prohlásil, že další den v posteli by ho zabil. Tak začal pracovat na nových článcích. V zápalu práce si nevšiml starostlivých pohledů, kterými ho Naruto častoval.

 

„Tak koukám, že už jsi v pořádku,“ usmál se Naruto opřený o rám dveří něčeho, čemu by se dalo říkat Sasukeho pracovna. Byl pátý den Sasukeho absence v práci a dotyčnýmu už nežhnuly tváře.

„Jasný,“ ohlédl se, usmál se na něj a zase se vrátil ke své práci. Narutův úsměv se ještě rozšířil, přešel k Sasukemu a i s jeho židlí ho odtáhl od stolu. Co-“ Sasuke nestačil doříct, protože Naruto se jedním krokem ocitl před ním a spojil jejich ústa ve vášnivý a žádostivý polibek. Pomohl mu na nohy a následně si ho vyhoupl do náruče. Sasuke mu instinktivně obtočil nohy kolem pasu a přitiskl se k němu tak, jak jen to bylo možné. V tu chvíli zapomněl na práci, zapomněl na všechno a nechal se unášet tím okamžikem.

Naruto s ním přešel do ložnice a opatrně ho položil na postel. Sám ho zalehl, ale dával s dobrý pozor na to, aby na Sasukeho nebyl moc těžký. Ten si ho však rukama i nohama přitiskl víc na sebe. Vzrušovalo ho to, jak cítil Narutovo tělo na tom svém. Jednou rukou mu zajel do zlatavých vlasů a prsty se jima probíral, tou druhou zajel pod Narutovo triko a hladil ho holé kůži zad.

Naruto se mezi tím z jeho úst přesunul na krk. Každý kousíček pokožky, kterou míjel, podaroval polibkem, a když sjel až na levou stranu krku, jeho kůži vsál do pusy. Sasuke mu táhle s¨zasténal do ucha. Po chvilce se přesunul z tohoto místa na druhou stranu krku a po sobě nechal načervenalý flíček.

Když snad každý milimetr Sasukeho krku obdaroval svou péčí, trošku se nadzvedl a přetáhl mu přes hlavu tričko. Sasuke si ho hned po tom přitáhl do zoufalého polibku.

„Líbí se ti to, Sasuke?“ zašeptal mu do ucha škádlivě a následně ho olízl. Sasuke nepovažoval za důležité odpovědět, tak mu jen zasténal do ucha. Narutovi se z toho zvuku po celém těle rozeběhl mrazík a všechno se mu shromažďovalo do slabin.

Vrátil se tam, kde skončil. Od krku sjel k bradavkám. Jednu mnul mezi prsty, tu druhou nejdřív objel jazykem, pak jemně skousl a nakonec jí vsál. Sasukeho sténání bylo čím dál tím hlasitější a jeho dech čím dál tím mělčí a rychlejší. Zatoužil však dotýkat se Naruta stejně, jako se on dotýkal jeho. Proto i jeho zbavil trička

Naruto po zbavení se toho nepodstatného kusu oblečení táhle zasténal, protože ho Sasuke přitiskl prudce na sebe a tak se o sebe jejich údy otřely. Neváhal tedy a přes břicho a citlivý podbřišek se dostal až k Sasukeho kalhotám. Ty i jeho spodky okamžitě jedním pohybem sundal a tím osvobodil jeho vzrušením oživlý úd. Jazykem přejel od kořene po špičku a následovně ho celého pohltil do úst. Sasuke se prohnul v zádech a slastí vykřikl. Naruto začal pohybovat hlavou a Sasuke si myslel, že se snad slastí zblázní.

Po chvíli však Naruto pohybovat hlavou přestal a vypustil Sasukeho úd z úst. Ten zklamaně vydechl, ale Naruto si jenom naslinil prsty a vrátil se zpátky ke své činnosti. Kromě toho se ještě prsty přesunul k černovláskově análnímu otvoru. Sasuke tam ucítil mírný tlak a překvapením se stáhl. Naruto se přestal snažit a dál se věnoval péči o jeho chloubu. Laskal ho jazykem a občas po něm přejel zuby. Sasuke se velmi brzo úplně uvolnil a Naruto do něj opatrně jedním prstem vnikl. Sasuke v sobě ucítil jemný tlak. Bylo to nezvyklé, ale ne nepříjemné. Trošku se zavrtěl a Narutův prst zavadil o jakousi měkkou tkáň. Sasukeho tělem projela nezadržitelná vlna slasti. Hlasitě, slastně zasténal a zaklonil hlavu. Naruto se spokojeně pousmál a pohnul prstem tak, aby se znovu otřel o tkáň. Sasuke sténal hlasitěji než kdy dřív. Naruto postupně přidával další prsty a opatrně ho roztahoval. Nechtěl mu ublížit, ale při tom sám byl neuvěřitelně nedočkavý.

„Naruto!“ zasténal hlasitě Sasuke a zaryl svoje nehty do jeho ramen. To blonďák už nevydržel. Vytáhl z něj své prsty, opustil rty Sasukeho úd a stáhl ze sebe veškeré zbývající oblečení. Sasuke zklamaně vydechl a skousl si ret, ale to už do něj Naruto pomalu a opatrně vnikal. Sasuke bolestně zavřel oči. Narutův penis byl větší než jeho prsty a tak to nebylo zrovna nejpříjemnější. Jakmile v něm byl Naruto celý, snažil se své nekonečné vzrušení zmírnit. Strašně toužil po uspokojení, ale ani za nic by to neudělal, kdyby si nebyl jistý, že se to Sasukemu líbí.

„To bude dobrý, Sasuke,“ šeptal mu do ucha, něžně ho líbal a hladil po celém těle. Nehýbal se v něm. Čekal, až si zvykne. Po pár okamžicích se Sasuke nejistě pohnul. A jeho tělo opět ovládla slast a touha. Najednou se cítil úplně úžasně plně a cele. Znovu se pohnul a z úst mu znova vyklouzl hlasitý sten. Jeho rty uchvátily do horkého a vášnivého polibku touhou naběhlé rty Naruta.

Začal se v něm pomalu a opatrně pohybovat, ale Sasukeho sténání jeho jména ho brzy vyburcovalo k mnohem rychlejšímu, vášnivějšímu a divočejšímu tempu. Netrvalo dlouho a Sasuke vyvrcholil. V důsledku orgasmu se celý stáhl, čímž dovedl k vrcholu i Naruta.

Ten z něj opatrně vystoupil a sesunul se vedle něj. Hned na to si však Sasukeho přitáhl do náruče, zakryl je a zabořil hlavu do jeho havraních vlasů. Sasuke zavřel oči a nasál vůni Narutovi nasládlé kolínské. Po chvilce se Naruto ještě sklonil a něžně ho políbil. Sasuke z toho polibku pochopil, že ho nechce jen na jednu noc.

„Ale proč já?“ konečně se zeptal na otázku, která ho trápila už od začátku. „Známe se teprve měsíc,“ Naruto se pobaveně pousmál.

„Ale já tě znám už několik let, Sasuke,“ řekl pobaveně. Sasuke překvapeně vzhlédl. „Chodil jsem s tebou na základku, ale před devítkou jsme se museli s tátou přestěhovat za prací,“ Sasuke se lehce zamračil a zapátral v hlavě. Opravdu si na někoho takového vzpomínal. Ale mohl se ten nevýrazný drobný kluk změnit v takového dokonalého muže?

„Změnil ses,“ řekl však jen.

„Jo, asi jo,“ přikývl a jemně se probíral jeho vlasy. „Já tuhle práci vlastně vůbec nechtěl vzít. Ale když mi děda řekl o excelentním uchihovi, neodolal jsem a kývl. A musim říct, že ta zatracená kancelářská práce mi za to stojí. Stále jsi naprosto dokonalý,“ Narutovi lichotky přiváděly Sasukeho do rozpaků. „Ve škole jsem se nikdy neodvážil ti to říct, ale teď jsem neměl co ztratit. A vyšlo to,“ políbil ho do vlasů. Sasuke stále mlčel. Užíval si jeho náruče a přál si, aby v ní mohl ležet věčně. Nechápal, jak ho ten blonďák mohl takhle změnit.

 

„Přál sis se mnou mluvit?“ nakoukl do Narutovi kanceláře o pár minut později Sasuke.

„Jo. Mohl bys mi to podepsat?“ podal mu pár papírů a propisku a dál cosi psal do počítače. Sasuke si to ani nepřečetl a podepsal to všude, kde bylo třeba.

„Všechno?“ podal mu věci zpátky.

„Jasně. A,“ konečně vzhlédl od obrazovky a potutelně se na něj usmál, „víš, co jsi právě podepsal?“ Sasuke se zarazil.

„Eh… ne,“ přiznal Narutův úsměv se ještě rozšířil. Vstal a zamířil k němu.

„Právě si se stal spolumajitelem jednoho domku na kraji města. Gratuluju,“ obejmul ho a lípnul mu pusu na tvář.

„Spolumajitelem?“ lehce se zamračil Sasuke. „A kde jsem na to vzal?“

„Ten dům jsem koupil já a jako spolumajitele jsem uvedl tebe,“ vysvětlil mu to blonďák a políbil ho.

„No počkej, jsou tu lidi,“ namítl celý rudý Sasuke.

„No a co? V první řadě jsem šéf, tak si můžou zkusit něco si o tobě šeptat. A pak žijem ve svobodné zemi, ne? Každýmu může být jedno, co spolu v soukromí děláme. Co říkáš, nezkrátíme si dneska pracovní dobu a nepůjdem společně omrknout náš dům?“

„Začíná se mi zamlouvat chození se šéfem,“ usmál se na něj Sasuke a stále ještě nesměle ho políbil.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nadpis

(Lilith-sama, 30. 7. 2010 20:13)

Pár NaruSasu mám najradšej, takže toto je moja zatiaľ najobľúbrenejšia poviedka.

Uííííí!!!

(Aya Yai, 27. 4. 2010 12:08)

Tak to bylo slaďoučkýýýýý!!! o*_____*o
Sice NaruSasu zrovna moc nemusím, ale asi svoje přesvědčení ještě zhodnotím, protože tahle povídka se mi doopravdy líbila :D
Ten-chan, fakt supeeeeeeeerb!!! ^^

*mnam*

(Haku, 24. 4. 2010 20:27)

Uplne si predstavujem cervenajuceho sa Sasika,ktory sedi Narutovi na kolienku......*slint*...juuuuuuuu,mociny lubilo,ze este napises poviedocku,kde bude Sasu uke.....

:::

(pajčas, 24. 4. 2010 8:36)

Skvělé, je krásná. Zajímavě podané, že do toho sasuke tak nějak spadl a ani nevěděl jak.

...

(terkic, 23. 4. 2010 23:06)

bylo to sugooi:)

*miluju*

(*veryska*, 23. 4. 2010 22:45)

Jak já zbožňuju Sasukeho v téhle pozici :) *ďábelský smích* Nádhera! :)

...

(Eclair (www.eclairsstories.estranky.cz), 23. 4. 2010 22:35)

tak to je vážně něco:D:D:Dtakového Sasukeho jsem ještě nazažila:D:D:Dale změna je život ne:Dbylo to heké;-)

.....

(akimari, 23. 4. 2010 21:52)

ach krásna poviedka, NaruSasu je perfektné, možno mám radšej SasuNaru ale nenechala by som sa dvakrát ponúkať xD xD

.........

(noriuke katsa kai sairo, 23. 4. 2010 21:21)

jáááj tak toto bylo naprosto dokonaléééé!!!sasuke jako uke...naprosto skvělééé!!!!jako všechny tvoje povídky...

=0)

(Teressa, 23. 4. 2010 21:12)

to bolo uzasne!!! uchiha ako uke...chiii...uz sa neviem dockat dalsich poviedok=) uz aby tu boli=) rychlo prosiim=)

...

(Arya, 23. 4. 2010 20:59)

mno popravde aj ja mam radsej sasunaru ale tento charkter naruta sa ti skvele podaril takze mi to az tak nevadilo :D

O_o

(Angela, 23. 4. 2010 20:14)

Příjemná změna, že teď je stydlivý Sasík...

WOW

(Sabaku no Uchiha Mono SB, 23. 4. 2010 18:51)

Ten-chaaaan...touhle povídkou jsi Mono-nee udělala obrovskou radost...ona totiž miluje NaruSasu...
Povedlo se ti to, je to úplně dokonalý...Mono-nee miluje, když se Sasuke a Naruto chovají takhle.. ^w^
Arigato, že ještě nějakou takovou napíšeš?? ^o^

...

(Aylen, 23. 4. 2010 18:49)

Moc hezkýý :) Mám sice rači Sasunaru s Narutem jako uke, ale i tak je to bezva...

kawaiiiiiiiiiii

(Sajuri (www.myanimeworld.estranky.cz), 23. 4. 2010 18:39)

ooo.....dokonalost.... taky sama uvazuju o prevratu narusasu...... at ma navrch taky jednou naruto :D .. jinak je to jako dokonaly..... :D ♥