Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Mono-chan k narozeninám

17. 1. 2010
Byl krásní zimní den. Celá Konoha byla zasypána třpytivě bílým sněhem, slunce se od něj odráželo a teploměr ukazoval pět stupňů pod nulou. Slunce vyšlo teprve před chvíli a tak byly ulice ještě liduprázdné a sníh neporušený.
Celou tu nádheru pozoroval z okna nemalého domu blonďatý kluk. Mírně se usmíval.
„Už zase jsi vzhůru?“ ozval se za ním rozespalý hlas. Ani se nemusel otáčet, aby věděl, že tázající se ani nenamáhal otevřít oči. Přes to se na něj, stále s úsměvem, otočil.
„Je krásný den, že jo?“ lehl si zpátky k němu a přitiskl se na něj. Ihned se mu kolem pasu ovinula silná majetnická paže.
„Hmmm,“ odpověděl s nezájmem na otázku. Naruto poznal, že jeho narážku nepochopil.
„Krásné nedělní ráno,“ Sasuke pootevřel jedno oko.
„Kam tím míříš?“
„Je desátého, Sasuke! Desátého ledna! Říká ti to něco?!“ Sasuke se okamžitě vyšvihl do sedu.
„Sakra! Mono!“ Naruto se ušklíbl.
„Správně, zlato. Ale tvá sestra je, k tvýmu štěstí, ještě línější než ty. Takže oblíkat a jde se na nákupy!“
„A co snídaně?“ udělal na něj psí oči černovlásek.
„Co takhle volské oko, topinky, plátek slaniny…?“ svůdně se na něj usmál Naruto. Sasuke si mlsně olízl rty. „Zapomeň!“ na bledém obličeji přistál polštář.
 
„Tak, co si myslíš, že by jí udělalo největší radost?“ otočil se Naruto na Sasukeho, když ho konečně dotáhl do obchoďáku.
„Triko, co mám na sobě,“ Naruto si vybavil tmavě modrý nátělník. „Ale to jsi mě nemusel táhnout sem.“
„Něco dalšího?“ Sasuke bezmocně pokrčil rameny. „Je to tvoje sestra, musíš vědět o něčem, co chce k narozeninám!“ Sasuke se zašklebil.
„Jak jí znám, ze všeho nejraději by dostala kazetu, na který by byl natočeném náš sex,“ zezadu ho objal a přejel rty po jeho tváři. Naruto krvavě zrudl.
„No jo, já zapomněl, že všichni Uchihovi jsou perverzáci. Ale chtělo by to něco normálního,“ vyškubl se mu a zadíval se mu do očí. „Normálně normálního. Ne Uchihovsky normálního. Ani perverzně normálního. A už vůbec ne Uchihovsky perverzně normálního.“
Vždyť jí je patnáct!“
„No právě! O takovymhle dárku budu uvažovat nejdřív na její osmnáctiny,“ Sasuke se perverzně usmál.
„Doufám, že jsi nezapomněl, že to byla právě ona, kdo nás dal skoro před rokem dohromady. A to jí bylo teprve čtrnáct.“
„Nezapomněl. Na to se zapomenout nedá,“ Naruto z neznámých důvodů zrudl. A ani trochu mu nepomáhal Sasuke, který se k němu opět zezadu přitiskl.
Našlo se ještě pár lidí, kteří se na ně zhnuseně dívali, ale většina lidí si na ty dva už zvykla. Neměli na výběr. Sasuke si nedal říct a věčně se na chudáčka blonďáčka lepil.
„Nenapadá tě ještě něco lepšího?“ znovu se mu vytrhl.
„Leda Sakura odvezená do blázince, ale to si věnovala sama před čtvrt rokem. A nemohli bysme ty nákupy teď na malou chviličku odložit?“ upřel na něj svůj nejprosebnější pohled. Naruto se očima z jeho očí přesunul do jeho rozkroku. Okamžitě mu bylo jsaný, co má jeho přítel za problém.
„To ne!“ zaskuhral tiše.
 
Čerstvě patnáctiletá modrovlasá dívka se hrabala ve skříni svého bratra. Před malou chvílí sem bez zaklepání vtrhla a bylo jí jedno, že za normálních okolností by tam načapala svého bratra s jeho přítelem ve vroucím objetí, případně ještě vroucnějším polibku. A vlastně ani vůbec nepochytila, že normální okolnosti nějak nejsou. Pobíhala tam po pokoji jenom v kalhotech a podprsence a pořád si pro sebe mumlala jedno a to samé.
„Kde to je?! Kam to, sakra, dal?!“
Najednou se ve své činnosti zarazila a zaposlouchala se do ještě před chvílí ztichlého domu. Najednou se chodbou ozývaly spěšné kroky. Dvoje kroky. Jakmile došly až ke dveřím, pevné tělo narazilo na dřevo.
„Sasuke!“ zaslechla tichý vzdech svého skoro-švagra. V rychlosti skočila do škříně a přivřela jí přesně ve chvíli, kdy se dveře otevřely. Opatrně vykukovala ven škvírou mezi nedovřenými dveřmi skříně.
Do pokoje vešli Sasuke s Narutem. Oba z toho druhého téměř okamžitě strhli mikiny.
A pak se mám divit, že ten nátělník nemůžu najít, ušklíbla se Mono v duchu a dál očima hltala nastalou scénu.
Sasuke si mezitím Naruta vyhoupl do náruče a natiskl si ho ještě víc k sobě. Blonďáček mu omotal nohy kolem pasu na rukama mu zajel do vlasů. Sasuke se otočil na podpatku a přirazil Naruta ke zdi. Ústy mu přejel z pusy k šíji, tu jemně přejel jazykem a tím se dostal i na Narutův ušní lalůček. Naruto zaklonil hlavu a vydal ze sebe tlumený vzdech.
Mono ve skříni téměř nedýchaal. Jestli se tady opravdu schylovalo k tomu, k čemu si myslela, že se schylovalo… Plnil se jí sen.
„Sasuke,“ zavzdychal Naruto nahlas. Sasuke se pousmál, opřel ho ještě víc o stěnu a sundal mu triko. Naruto nezůstal o nic pozadu, a tak Monin vysněný nátělník skončil na zemi.
Odlepil svýho blonďáčka od stěny a přešel s ním posteli. Položil ho na ní, jemně, pomalu, jako by byl z porcelánu.
Mono věděla, že tak se za celých těch osmnáct let svýho života choval jenom k němu. Za těch předchozích několik let si přivedl hodně holek, ale všichni kolem viděli, jak chladně se k nim choval. Ale Naruto to změnil.
Jakmile dopad na postel, přitáhl si Sasukeho do dlouhého, vášnivého polibku. Sasuke se na něj pak dlouze zadíval, chytl ho za ruku a propletl si své prsty s těmi jeho.
„Miluji tě, Naru-chan,“ zašeptal pak tiše. Tak tiše, že ho Mono skoro neslyšela.
„Miluji tě, Sasu-chan,“ vrátil mu s mírným úsměvem stejně tiše Naruto. Sasuke se pousmál a zaměřil se na jeho obnažený krk a hrudník.
Naruto zavřel oči a zaklonil hlavu. Sasuke jemně a zkušeně líbal a laskal jeho obnaženou kůži. Narutovi vzdechy byly čím dál hlasitější a Sasukeho mírný úsměv čím dál spokojenější.
A Mono ve skříni málem vypadly oči z důlků.
Sasuke se z již ztvrdlých bradavek přesunul na Narutovo ploché bříško. Jazykem bloudil kolem jeho pupíku a občasně do něj jazykem zajel. Naruto to vždy odměnil lehkým zachichotáním a ruměncem na tváři.
Byla to taková jejich malá hra. Hra, kterou oba dva moc rádi hráli. Kdo z nich to už touhou nevydrží? Většinou to býval Sasuke. Stejně jako tentokrát.
Naposledy do prohlubni jazykem vjel v milencově bříšku a pak se přesunul ještě o něco níž. V tu chvíli mu žačaly trochu překážet jeho džíny, tak je bez jediného slova rozepl a stáhl. Trenky však nechal na svém místě, prozatím.
Začal se velmi pečlivě věnovat blonďákovu podbříšku. Narutovy prsty se silně sevřely kolem prostěradla. Zaklonil hlavu a skousl si spodní ret. Z toho vytekl malinký, skoro nepatrný proužek krve. Avšak Sasukeho starostlivým očím to neuniklo. Okamžitě se přestal věnovat jeho podbříšku a slíbal mu krev ze rtů. Ty pak pohltil do horkého, touhou zastřeného a přes to láskyplného polibku. S tím mu stáhl poslední kus oblečení.
V tu chvíli se však Narutovi přestalo líbit, že on tu leží nahý a Sasuke pouze polonahý. Ignoroval svou tyčící se chloubu a převalil se nad něj. Sasuke se pousmál. Tohle se nestávalo často. Většinou on pečoval o svůj blonďatý poklad a Naruto se nechával operovávat. Ale někdy se stávalo, že Naruta přestala pasivní role bavit. Jako třeba v tu chvíli.
Naruto mu jedním naučeným pohybem stáhl kalhoty i s trenkami. Naposledy se na něj zadíval se šibalskýma jiskrama v očích a pak už jeho úd olízl od kořene po špičku. Tentokrát to byl Sasuke, kdo prsty sevřel prostěradlo tak, že mu zbělely klouby. Zavřel oči, zaklonil hlavu a vydal se zebe hlasitý sten. Naruto se spokojeně usmál a pohltil ho celého do úst. Ze Sasukeho tím vyrazil další hlasitý sten.
Moo ve skříni jen kulila oči. Ještě nikdy neviděla bratra v takhle bezmocném stavu. Jeho bledá pleť se leskla kapičkami potu, jeho oči byly přivřené nenadálou slastí, jeho steny byly naplněné touhou a přes to vše, co doposud udělal, do okolí zářilo neutuchající láskou.
Naruto najednou přestal. Sasukemu došlo, co se bude teď dít, a chtěl tomu zabránit. Ale pozdě. Sotva otevřel oči a vyprostil ruce ze zajetí prostěradla, Naruto dosedl. Okamžitě zavřel oči a z pod víček mu vyteklo po jedné slze. Sasuke se okamžitě posadil a jemně mu je setřel.
„Proč jsi nepočkal?“ zeptal se ho jemně na totéž, na co se ho ptal pokaždé, když se to stalo. A Naruto mu také odpověděl stejně, jako kdykoliv jindy.
„Nemohl jsem.“
Sasuke mu přiložil ruku na srdce. Nemusel mu to vysvětlovat. Naruto věděl, co to znamená a vděčně se na něj usmál. Pak se opatrně nadzvedl a zase dosedl. Oba dva okamžitě zasténali a Naruto zabořil svůj nos do Sasukeho ramene. Ten ho pevně objal a pomalu ho pokládal. Začal z něj pomalu vystupovat až ve chvíli, kdy ležel úplně.
Ze začátku přirážel pomalu a jemně. Tyto přírazy však po chvíli vystřídaly přírazy mnohem tvrdší a vášnivější. Jejich steny a výkřiky jmen se mísily.
Po pár chvílích oba vyvrcholili s jménem toho druhého na rtech.
Sasuke se opatrně vysunul z Naruta, lehl si vedle něj a pevně ho objal. Tak pár chvil leželi.
„Nezapomněl jsi náhodou na něco?“ nadhodil potom blonďáček. Sasuke si s úsměvem povzdechl.
„Mon-chan a její narozeniny, že? Tak to si musíme pospíšit.“
Mono mezitím už nestála hned u mezery mezi dveřmi, ale v sedě se opírala o zadní stěnu skříně. Na tváři se jí usadil perverzní úsměv a pohled upírala do daleka, někam mimo realitu.
Dostala ten nejlepší dárek k narozeninám, jaký vůbec dostat mohla.
 
„Uchiho Mononoke!“ zahřímal ten večer z přízemí Itachiho hlas, když se, na jeho poměry, moc dlouho neozývala. „Okamžitě sem pojď!“ Mono se líně zvedla z křesla, ve kterém vzpomínala na dopolední zážitek, a šinula si to dolů za svým starším bratrem. Když však přišla do kuchyně, nečekal na ní jenom Itachi, ale i Sasuke a Naruto. Při pohledu na ty dva se jí na obličeji usídlil perverzní úsměv.
„Ehm, ehm,“ odkašlal si důležitě nejstarší z Uchihů. „K dnešnímu dni ti je patnáct let. Patnáct. To je velmi důležitý věk. Opravdu velmi důležitý,“ začal Itachi svou přednášku.
„Můžeme jít?“ přerušil ho Sasuke. „Já už tuhle přednášku slyšel a pro Naruta je už moc pozdě. Je až moc zkaženej.“
„A kdo mě asi tak zkazil?“ laškovně se na něj usmál blonďák. „A tu přednášku bych ti doporučoval zopakovat si!“
„Hej! Pamatujete? Mono!“
„Jasně,“ odpověděli s nezájmem unisono a Sasuke si stáhl Naruta k sobě na klín.
„No tak tedy-kde jsem to skončil?“
„Patnáct let je důležitý věk,“ odpověděli naráz tentokrát všichni tři.
„Jistě. Tak tedy-opravdu důležitý věk. S ním přichází mnoho práv, ale i povinností. Například-“
„Itachi!“ přerušila ho Mono. „Je ti známo, že jsem tě dala před půl rokem dohromady s Deidarou? A to mi bylo čtrnáct. Nemyslíš, že už tenkrát bylo celkem pozdě na přednášku tohoto typu?“ nehezky se na něj podívala. Itachim sklaplo.
„Tak tedy dobrá. Chceš jí něco dát?“ obrátil se na svýho mladšího bratra. Ten jí do ruky vrazil pár papírovejch bankovek.
„Všechno nejlepší a kup si co chceš. Nevyznám se v pubertální perverzní holce.“
„Jako bys byl ty jinej,“ zašklebil se na něj Naruto. „Teda, až na tu holku.“
„Tak si užij narozeniny. Kluci, vy máte zaplacený pokoj v hotelu. Ty máš dárek přichystaný v obýváku,“ řekl Itachi, vyšoupl kluky z domu a sám vypadl ven, nejspíš za Deidarou.
Mono přešla do obýváku. Uprostřed stála velká tmavě modrá krabice převázaná světle modrou stuhou. Přešla k tomu, jedním tahem stuhu povolila a tím rozbalila celou krabici.
Před modrovláskou se objevil obrovský třípatrový dort. Mono se usmála. Miluje sladký. Ale než si z něj stačila jenom kousíček ulomit, stalo se něco zvláštního.
Dort se rozpadl na malé kousíčky a uprostřed stál rudovlasý kluk. Gaara si před intimními partiemi držel jen hnědého medvídka se srdíčkem, na kterým byl nápis I LOVE YOU.
Mono se usmála. Tohle opravdu byly její nejlepší narozeniny.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

jejdááá

(midnight, 30. 7. 2011 13:40)

Teda já zjistit, že mladší ségra mýho přítele nás sledovala při..A fuj!!! XD

aj ja chcem

(keishatko (www.keishatko.blog.cz), 17. 2. 2011 22:49)

tak rada by som si s ňou vymenila miesto v tej skrini...slintám...krásna poviedka

Nadpis

(Lilith-sama, 29. 7. 2010 19:57)

Tak ja by som si to s ňou najradšej v tej skrini vymenila. :D:D Krásne!!

Hustýýý

(Seiko-chan, 14. 3. 2010 17:45)

Hej já bejt Mobo tak se zblázním štěstím... úžasnýý :D

...

(Sabaku no Uchiha Mono SB, 19. 1. 2010 22:17)

*slintá*
Děláš si sranda??? Ta povídka je úplně dokonalá...četla jsem ji třikrát.

O.O

(Iruka sensei, 17. 1. 2010 20:15)

Kyááááááá já chci taky takovýhle dárky :D

....

(terkic, 17. 1. 2010 18:33)

wow takový dárek bych chtěla taky, myslim tím vidět ty dva spolu v akci, i když ten poslední dárek by taky nebyl špatnej:D ty jo, fakt mono její povídku závidim, dost sem se u ní pobavila a moc se mi líbila:)